Příběhy moderní medicíny

Oznámení o závažném onemocnění se neposlouchá dobře nikomu. Naštěstí dnes lékařská věda spěje kupředu tak rychle, že nemoc, jež byla před pár lety smrtelná, dnes fatálně končit nemusí. I člověk s tak závažnou diagnózou, jako je leukémie, je schopen se vrátit do normálního života. O tom vypráví dnešní dokument, v němž kromě vyléčeného pacienta hovoří i lékaři a vědečtí pracovníci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze.

Imunoterapie je buď pasivní, když do organismu podáváme již hotové protilátky nebo aktivované bílé krvinky (efektory imunity), nebo aktivní, podáváme-li různě upravené antigenní produkty nádoru (nádorové vakcíny), abychom vzbudili protinádorovou reakci imunitního sytému. Vakcíny připravené z neupravených nádorových antigenů či usmrcených nádorových buněk však nejsou příliš účinné, neboť jak už bylo řečeno, nejsou pro imunitní systém dostatečně cizí. Byla proto hledána řada způsobů, jak je organizmu odcizit (xenogenizovat) – např. nádorové buňky byly infikovány viry, aby nesly na svém povrchu cizí antigeny. V poslední době jsou uměle připravovány jen ty části nádorových antigenů, které bílé krvinky, konkrétně lymfocyty T, rozpoznávají jako cizí a jimiž jsou stimulovány k obranné reakci. Každý organismus však reaguje poněkud odlišně a také každý nádor má poněkud jinou antigenní výbavu, proto je tak obtížné vyrobit univerzální protinádorovou vakcínu.

Jak probíhá celý proces od odběrů, zpracování až k distribuci (transfuze, záchrana pacienta, výzkum)? Jaké technologicky sofistikované laboratorní přístroje pomáhají k uchovávání a třídění nejvzácnější tekutiny? Příběh jedné dárkyně, její postoj a životní filozofie. Rovněž první zmínky o zahájení vývoje výroby umělé krve.

Pacienti s pravou polycytémií mívají také výrazně zvětšenou slezinu nebo játra. Příčinou onemocnění je genová mutace v krevních buňkách. Při úspěšné léčbě má ale většina pacientů s pravou polycytémií téměř normální předpokládanou dobu života. Příčina vzniku polycytémie vera dosud není známa. Porucha vzniká většinou během života, ve vzácných případech však může být i vrozená. V dokumentu se setkáme s výtvarníkem Zdeňkem Pavelkou z Otrokovic. Přestože svou nemoc zanedbal a do nemocnice přišel až s těžkými bolestmi břicha, dokázali lékaři dostat nemoc do přijatelných mezí. Díky péči specialistů na Hematologicko-transfuzním oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a díky moderní biologické léčbě se náš pacient může znovu plně věnovat své umělecké tvorbě.

Fabryho choroba je dědičná a patří do skupiny tzv. střádavých onemocnění. Je vázaná na pohlavní chromozom X a její příčinou je chybějící enzym, který naše tělo potřebuje ke zpracování a využití určité části tuků. Nezpracovaný tuk se pozvolna hromadí v nervových buňkách, na stěnách cév a buňkách srdce a ledvin. Způsobuje jejich poruchu, která pak vede k různým formám onemocnění těchto tkání. Fabryho chorobou onemocní zhruba jeden člověk ze 4000 obyvatel. Pojmenována byla podle Johanna Fabryho, který byl v roce 1898 jedním z jejích prvních objevitelů. Dokument vypráví příběh čtyř pacientů, kteří se úspěšně léčí ve specializovaném Centru pro diagnostiku a léčbu Fabryho nemoci při II. Interní klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Srdeční selhání je chorobný stav, při kterém je narušena čerpací funkce srdce. To pak nedokáže zabezpečit dostatečný výdej krve pro celý organismus. Nejčastějšími příčinami srdečního selhání jsou ischemická choroba srdeční, chlopenní vady a další nemoci. Výraz srdeční selhání, který by se dal volně opsat jako srdeční nedostatečnost, bývá často zaměňován se stavy, které vedou k náhlé smrti, jako je infarkt myokardu nebo závažné srdeční arytmie. Srdeční selhání je nejčastější příčinou hospitalizací u nemocných nad 65 let. Úmrtnost pacientů se díky moderní léčbě pohybuje jen kolem 10 %. Rizikové faktory tohoto onemocnění jsou často zmiňované. Vedle kouření je to vysoký krevní tlak, zvýšení hladiny krevního cholesterolu, cukrovka, ale také nadměrné požívání alkoholu. Dokument vypráví příběhy čtyř pacientů – pro každého z nich měla nemoc jiné následky.

Blíží se revoluční léčba leukémií... Jak si v porovnání se zahraničím stojí česká medicínská věda? V Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze pracuje tým specialistů, který se zabývá výzkumem genové terapie a vývojem nových léků. Bílé krvinky pacienta se při této léčbě přeprogramují tak, aby dokázaly rozpoznat určité typy nádorů a samy je zničit. Přestože je genová terapie během na dlouhou trať, tým lékařů a vědců z ÚHKT již otevírá pomyslnou bránu nové éry léčby nádorových onemocnění krve.

Pomůžou při léčbě „chytré molekuly“? Pod trochu záhadnou zkratkou ITP se skrývá onemocnění, které se odborně nazývané idiopatická trombocytopenická purpura. Jeho příčinou je nedostatek krevních destiček. Projevuje se zvýšenou krvácivostí a vznikem rozsáhlých modřin. Ve svém příběhu nám pacientka Petra přiblíží své trápení s ITP – nemocí, která ji celá léta ohrožovala na životě. Teprve moderní léčba za pomoci tzv. „chytrých molekul“ jí pomohla vrátit se do normálního života a věnovat se i rodinnému koníčku – chovu exotických papoušků.

Velkou nadějí pro nemocné je biologická léčba... Atopický ekzém je zánětlivé kožní onemocnění, kterým u nás trpí více než deset procent lidí. Kůže je při něm zarudlá, bolestivě rozpraskaná a velmi obtížně se léčí. O svém celoživotním trápení s atopickým ekzémem bude vyprávět motocyklový závodník Vít Janoušek, mistr republiky v disciplíně supermoto, která v sobě spojuje motokros, silniční závody a plochou dráhu. Odbornou stránku léčby přiblíží náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.