Na vlastní Čočík

Lukáš Codr neboli Čočík už přes deset let žije v Číně. A ukáže vám ji z jiného pohledu, než by nabídl cestovatelský pořad nebo obyčejný turistický průvodce. Jací jsou Číňani, jak žijí, jaké mají zvyky? V první epizodě se podíváme, jak vypadá všední život v tom nejprůměrnějším čínském městě – vítejte v Yibinu.

Lukáš Codr neboli Čočík už přes deset let žije v Číně. A ukáže vám ji z jiného pohledu, než by nabídl cestovatelský pořad nebo obyčejný turistický průvodce. Jací jsou Číňani, jak žijí, jaké mají zvyky? Ve druhé epizodě se podíváme, jak se v Číně cestuje po železnici a s jakými rozdíly se můžete setkat.

Šao Šan, rodiště Mao Ce-tunga, je místem číslo jedna v tzv. rudé turistice, což je cílené putování po lokacích, které jsou spojené s moderní čínskou historií a s historií komunistické strany. Čočík ale představí i další dvě populární oblasti.

Čcheng-Tu (jihozápadní Čína, hlavní město provincie S’-čchuan, 11mil. obyvatel). Opravdu jsou tu tak drsné šlapanice a strkanice, jak můžete vidět v některých videích? Pro srovnání se Čočík zajel podívat i do jedné z nejrušnějších stanic Shibuya v Tokiu a na bizarní zajímavosti MHD do západočínského města Chóngqìng.

Čočík nás vezme na výlet do Lan-Čou, hlavního města provincie Kan-Su. Je to sice Zapadákov, ale kéž by všechny Zapadákovy vypadaly takhle! Tohle město je hlavně proslavené nejlepšími Lamian– což je horká hovězí polévka s čerstvými nudlemi. A kvůli tomu se sem vyplatí jet!

Čínské padělky jsou nesmrtelné, ale zlaté časy už jsou pryč. A jak tedy vypadá budoucnost? Jak už můžete vidět z náhledu k tomu dílu, budoucnost čínských fejků vypadá velmi, velmi kreativně!

Čočík se loni na Vánoce vydal do města Manzhouli ve Vnitřním Mongolsku. Až uvidíte záběry z pomezí Číny, Mongolska a Ruska, řeknete si, že to byl poměrně odvážný výlet. Těšte se na mamuty, matrjošky, bizarní stavby i zmínku o Češích a Slovácích. Čistý mrazivý vzduch se bohužel (bohudík?) přenést nedá.

Čočík si pro vás tentokrát připravil jeden odlehčený díl, o to je ale zajímavější a úsměvnější. Jaké to je randit s Číňankou, na co si dát pozor při oslovení dívky a jak se tu lidé vůbec seznamují?

Číňané mají peníze a nebojí se je utrácet. Je tu velmi početná střední třída, která má dostatek prostředků i na naše poměry. Někteří Číňané k nim však přišli velmi rychle a je to na jejich chování znát.

Jak jsou na tom čínské mobilní technologie? Čočík představuje superaplikaci, která spojuje sociální sítě a praktické moderní pomocníky, například bezhotovostní platební systém, dovážku jídla nebo objednání u lékaře. A používají ji všichni, i pouliční prodejci!

Předloni se Čočík vydal na cestu čítající několik tisíc kilometrů: Nejprve letadlem do města Harbin, vlakem do Fuyuanu, kde už končí železnice, a dále autem na území, kde se nachází soutok řek Amur a Ussuri, aby se nakonec dostal na nejvýchodnější bod Číny, rusko-čínskou hranici a zároveň citlivé vojenské území.

Dujiangyan (provincie S’-čchuan) je díky unikátnímu protipovodňovému a zavlažovacímu systému, který vznikl zřejmě už v r. 256 př. n. l., na Seznamu světového dědictví Unesco. Systém je dodneška plně funkční a dokazuje tehdejší čínskou vyspělost. Mimochodem, nádhernou kulisu tohoto místa dokresluje pohoří Čching-čcheng.

Čína poslední dobou prožívá velký nárůst aut v dopravě. Ceny jsou toitž příznivé, i když koupí auta to všechno teprve začíná: Číňané si například musí pořídit vlastní RPZ, která stojí podobně jako samotný vůz... Podíváme se také na to, jestli je těžké v Číně zvládnout test v autoškole a jaký specifický vztah je mezi řidiči a chodci.

Kdy se slaví nový rok, jak dlouho trvají oslavy a jaké tradice na tento svátek Číňané dodržují? Čím se Číňané cpou, co dávají v telce a jaké dárky jsou na Nový rok typické? Naše pořady můžete nově sledovat také v aplikacích pro iOS a Android.

14 a půl hodiny, 20 zastávek – Čočík cestoval „zastávkovou lokálkou, co jede dvě kila za hodinu“ z Šanghaje do Čcheng-tu. Čínské rychlovlaky jsou modernější a rychlejší než japonské šinkanzeny. Jedna věc pohodlí cestování snižuje – asociální spolucestující.

Lukáš Codr aka Čočík se vydal na další dalekou cestu po Číně. Po dvou dnech dorazil na hranice s Ruskem a Severní Koreou. Jaká je nejzazší výspa země, o které Lukáš mluví jako o „noční můře pražské kavárny“? Putování doprovází i pestrý výběr severokorejských písní.

Čočík se vydal do města Guangyan, kde se nachází přírodní park a horské stezky. Kdyby Čínané neměli nebezpečné věci, museli by si je prostě vymyslet. Příště zase radši do nížiny!

Čočík se tentokrát vypravil do města Fuling, prozkoumat dříve supertajnou jadernou základnu a největší podzemní vojenský komplex na světě. Nikdy ale nebyl zprovozněný a dnes je z něj jedinečná turistická atrakce. Přesvědčte se sami!

Vzhůru s Čočíkem na fotbal! Hraje se ve městě Zhengzhou – jak vidíte na mapě, je to pěkná dálka. A důvod 24hodinové cesty? Za čínský klub Che-nan Ťien-jie totiž hraje bývalý Sparťan Bořek Dočkal.

Čočík si koupil novou dýchací masku a rozhodl se ji otestovat ve velkém stylu – cestou do neutěšeného města Linfen, o kterém se před pár lety mluvilo jako o nejznečištěnějším místě na planetě. Čínskou Ostravu na druhou „pozná každý po čuchu“, protože uhelný prach a kouř je všudypřítomný. Obstála maska a je pověst Linfenu oprávněná? A jaký je pocit sledovat na místním nádraží v televizi čínské vysílání k českým prezidentským volbám?

Čočík se vydal za teplem do města Dazhou, nejvýchodnější prefektury provincie S’-čchuan vzdálené 500 km od Chengdu, kde údajně není vůbec nic. Návštěvu bezvýznamného Zapadákova nechápali ani Číňané. Přece jenom se tu ale něco zajímavého našlo.

Dva dny ve vlaku napříč Čínou z Chengdu do Zhuhai po krásné trati. Čočíkův skoro-čundr čínskými rychlovlaky na jih země, ve které se i ty pomalejší „courají“ přes hory 200 kilometrovou rychlostí. A to všechno proto, aby opustil Čínu pěšky. Podívejte se na epickou jízdu překotně se modernizující zemí a mimo jiné zjistíte, co zabírá na otravné spolucestující.

Macao leží na poloostrově asi 60 km od Hong Kongu a jedná se o bývalou portugalskou kolonii. Stejně jako v Hong Kongu se tu uplatňuje politika „jedna země, dva systémy", takže Macao má velký stupeň autonomie. Je to nejhustěji obydlená oblast na světě. Staré centrum si zachovalo portugalský styl, nové Macao je plné zábavních míst, nákupních center, heren a kasin. Existuje čínský vtip: Chceš vidět, kde jsou čínské daně? Jeď se podívat do Macca!

Výlet proti proudu řeky Jinsha. Na hranicích provincií Sichuan a Yunnan nedaleko města Yibin jsou postavené dvě z deseti největších vodních elektráren na světě – Xiluodu a Xiangjiaba. O výrobu elektřiny se stará osm 800MW jednotek s Francisovou turbínou. Roční výroba elektrárny je téměř 31 TWh. Za největší vodní elektrárnu na světě se považují Tři soutěsky na řece Jang-c' v čínské provincii Chu-pej.

„Zajímavej výlet to byl,“ zhodnotil Čočík víkendovou anabázi přes půlku Číny do městra Changsha v provincii Hunan. Zamířil tam za olbřímí, třícetimetrovou sochou mladého Mao Ce-tunga na Pomerančovém ostrově. Jenže člověk míní (a staví monumenty) a povodně mění. Ostatně podívejte se sami!

Dangdong. Řeka Ja-lu (korej. Amnokkang) tvoří hranici mezi Čínskou lidovou republikou a KLDR. Hranici mezi civilizací a divočinou. Ukážeme si i místo, kde by se dalo při odlivu dostat do KLDR téměř suchou nohou. Nebo místa, kde můžete s drinkem v ruce z čínského břehu pozorovat korejský břeh, dokonce tu jsou i vyhlídky. V Dangdongu jsou podivuhodné mosty: jeden zůstal po ochlazení politických vztahů neotevřený, silniční most končí v půlce řeky, funguje alespoň ten železniční. Čočík se vydá i do nebezpečnější části na sever od Dangdongu – a neohroženě se vydá i přímo na řeku Ja-lu.

Čočík podnikl výlet na severozápad Číny do městečka Jiayuguan, které leží na okraji poušti Gobi. Těšte se na historickou pevnost, autocross pouští, velbloudy a překvapivě obtížný výstup na Velkou Čínskou zeď. Na závěr se podíváme i na jednu netradiční mešitu a celou cestu krásně zakončí nevybíraví a bezostyšní vesničané ve vlaku.

Čočík letí na jihovýchod Číny do města Nanning na zápas České republiky s Uruguayí. Číňané si mohou vybrat, komu budou fandit, volí převážně Uruguay. Z cizinců jsou v Zapadákově (7 milionů obyvatel) nadšení a chtějí se po zápase fotit. No a samotný zápas... Číňané si dělají legraci z vlastního nároďáku, a tak není větší potupy než slyšet od Číňana, že lituje český nároďák.

Čočík nám ukáže lehce bizarní místo – čínskou kopii oblíbeného turistického městečka Hallstatt (které se nachází u jezera v Solné komoře a patří pod Světové dědictví UNESCO). Číňané si postavili jeho přesnou kopii v poměru 1:1, každý detail odpovídá tomu rakouskému. Jen obchody tu jsou jiné a je tu méně Číňanů než ve skutečném Hallstattu.

Čočík vyráží do městečka Ankang, kde se nachází jezero, z jehož ostrůvků byla vytvořena jakási venkovská turistická zóna. Je tu pár atrakcí: přehrada, ptačí zoo, jeskyně nebo obří klouzačka.

V Xi'an prý mají jen dvě věci – smog a terakotovou armádu. Čočík se ale vydal za další atrakcí, krásně dochovaným prstencem starověkých, obřích hradeb. Xi'an je totiž jedno z mála míst v Číně, kde se o svoji historii skutečně starají – hradby jsou stejně staré jako Karlův most a mají po obvodu 14 kilometrů. Na druhé zastávce, v civilizovaném Hangzhou, přivítal Čočíka déšť a mlha. Přesto se tam cítil jako v civilizaci a ne v „survival hororu“. Proč? Podívejte se sami. A jestli chcete vidět básníky opěvované Západní jezero zalité sluncem, tak raději až do konce.

V největší budově světa, která se nachází v Chengdu a nese název Globální centrum nového století, najdete všechno, na co byste si ani nevzpomněli: krasobruslařský stadion, gigantickou autodráhu, aquapark, falešnou středomořskou vesnici nebo pětihvězdičkový hotel.

Čočíkův výet přes Šanghaj do Čeng-čou a odtud do šaolinského kláštera, kam se člověk dostane pohodlně busem. "Jestli máte romantickou představu o šaolinech, tak sem nejezděte," tvrdí rozladěný Čočík. To ještě netušil, že teprve po prohlídce komplexu hlavního kláštera ho čeká hmatatelná hrůza a nebezpeční – cesta tzv. německou lanovkou a stezka po visutých chodnících v obřích výšinách. Na závěr si dáme jednu úžasnou památku UNESCO, Jeskyni Dračí brány (Lung-men), ve městě Luoyang, které bylo kdysi významným centrem Číny.

Čočíkův víkendový výlet do tibetského regionu Amdo v provincii Qinghai, kde je uprostřed hor nesmírně zajímavé městečko Rebgong.

Čočík tentokrát podnikl výpravu na další hranici: do městečka Daluo v prefektuře Xishuangbanna, které je jedním z mála oficiálních hraničních přechodů mezi Barmou a Čínou.

První díl bonusové letní série, ve které Čočík podniká specifický druh cestování – letecké výlety – a vy se můžete těšit na reportáže z nich. Nejprve zažijeme dobrodružný okružní výlet kolem Tichého oceánu – Čočík se zastaví v Singapuru, poté v Aucklandu na Novém Zélandu, v argentinském Buenos Aires a v kolumbijské Bogotě a dostane se až do tzv. Karibského Nizozemska, konkrétně na ostrov Curaçao. Nakonec se přes kalifornské Miami a San Francisko vrátí zpátky do Číny.

Opravdu mají Thai Airways nejlepší economy class, jak tvrdí renomovaná hodnotící agentura? Nezbývá než vyrazit na otočku z Číny přes Bangkok do Evropy a přesvědčit se na vlastní zadek...

Na palubě letadla Ethiopian Airlines se Čočík vydává přes Addis Abebu do nesmírně exotické destinace daleko od civilizace.

Čočík se vydává omrknout Pinatubo, jednu z aktivních sopek na Filipínách. A nepoletí přímo do Manily. Čočíka čeká delší, a o to horší cesta přes Soul. Navíc spojí příjemné se zajímavým a pocestuje ve starém dobrém Boeingu 747.

Rychlá dovolená v jihovýchodní Asii s trojkombinací Singapur, Koh Samui a Pattaya. Mají notoricky provařená místa co nabídnout člověku, který v Asii dlouhodobě žije?

Venku je -20° a Čočík vyráží na hokejový stadion. Místní mají hokej rádi a hala připomíná tu pražskou v Edenu, jen pivo je o dost horší. Ale hrají Calgary Flames a Chicago Blackhawks! Jaký byl zápas a jací jsou fanoušci? A co Čočík vypozoroval z exkluzivního místa metr a půl od střídačky? A hlavně – kde je Jágr?!?

Nikde jinde na světě se nejí tak dobře jako v Japonsku, tvrdí Čočík. A něco na tom bude. Podívejte se na Tokio očima člověka, který je tu jako doma, a kromě vynikajícího jídla poznejte třeba i místo, kam slušný Číňan nikdy nepáchne!

Kuej-jang (Kuej-Čou) je hlavní město provincie Kuej-čou. Odtud se nabízí výlet kousek do hor, kde ve vesnici Xijiang (Xiangzhen) žije etnikum Miaoů (Miáo Zú). Dejte sem občanky, do dvojic a pochodem vchod, krutě organizovaný výlet začíná!

Městečko Linxia v provincii Gansu bývalo důležitou křižovatkou na Hedvábné stezce. Je centrem islámské kultury tradičního čínského etnika Hui – kvůli dlouholetému poklidnému střetávání dvou odlišných kultur a množství mešit se mu přezdívá „čínská Mekka".

Neobvyklá reportáž, tentokrát na vážnou notu. S Čočíkem se podíváme do města Beichuan. To se prakticky stalo epicentrem silného zemětřesení, které 12. května 2008 zasáhlo provincii S’-čchuan. Po zemětřesení přišly navíc sesuvy půdy a povodeň. O život přišlo 70 000 lidí.

Učit se čínsky znamená učit se znovu mluvit. Je to hlavně kvůli tónům, pomocí kterých se odlišuje význam slov. Naučit se mluvit plynně trvá několik let. Více o čínštině vám prozradí Čočík a cestovatel a překladatel Pavel Dvořák.

Speciálním doprovodem je dnes slovenský fotograf, cestovatel a překladatel Pavel Dvořák. Nenechte si ujít BONUSOVÉ VIDEO a jeho zajímavé postřehy o čínštině. V provincii Fu-ťien se nacházejí hliněné komunitní domy tchu-lou, převážně kulatého tvaru, které stavělo etnikum Hakka, aby se vesnice lépe ubránily nájezdníkům. Jsou většinou třípatrové; dole se vařilo, uprostřed byly sklady, nahoře se bydlelo. Tulou se ale bojí vody – voda nemůže být ani uvnitř domů, natož aby přišla velká průtrž zvenku – domy jsou totiž stavěné jen ze dřeva a nepáleného materiálu.

Ten pocit člověka, který je zvyklý na velkoměstský mumraj a najednou se ocitne na čínském maloměstě, je pěkně nezvyklý. Místní lidé z třistatisícového města, kde se nic neděje, doporučují Čočíkovi návštěvu jeskyně Jiu Long.

Čočík se vydává do pobřežního velkoměsta Xiamen. Tentokrát to bude extrémní masovka, ale zato na jedno z nejkrásnějších míst celé Číny.

Je Svátek středu podzimu a Čočík jede do městečka Dujingyan poblíž Chengdu. Je to nejznámější turistická atrakce v provincii S'-čchuan, nachází se tu unikátní zavlažovací systém. Ale kde všichni jsou? Chceme fronty, hlavy, davy!

Netradiční trip report do Hohhotu. Co se dá dělat uprostřed mongolské stepi, která se táhne minimálně 100 km na každou stranu? Nic moc. Ale zážitek je to stejně obrovský – ať už jde o bydlení v jurtě, zvláštní mongolskou stravu, 67% pálenku nebo jízdu na koni.

Výlet do khamské oblasti Tibetu, do města Litang, které leží ve 4 000 m n. m. Čočík tu po kopcích chodí asi desetkrát pomaleji než tibetské babičky a taky se málem upeče v posteli. Ale ten vzduch, ty výhledy! Ty kláštery! A blízko dokonce vaří české pivo.

Čočíkův kamarád Adam žije už sedmým rokem v Japonsku. Dozvíte se, jaký je rozdíl v životě cizince v Japonsku a Číně, jak moc jsou odlišní obyvatelé těchto zemí a proč jsou k sobě nevraživí nebo jaký je rozdíl mezi japonštinou a čínštinou.

Poslední a speciální díl druhé série. Žádné dlouhé a daleké cestování, ale běžná cesta do práce, oběd a po něm procházka do parku, kde se dá relaxovat.